V Karlových Varech

Znovu jsem v Karlových Varech.
Znovu vidím západ slunce a znovu
slyším jak čerstvý vítr líbá šeřík.
Znovu slyším prameny.
Oni tečou. Oni hrají.

Unavený holub sedí na stromě.
A pláče. A pláče. A pláče.
Zatímco vrba spí ve větru.
Na nebi tancujou hvězdy jako
rtuť.

Slyším jak vítr ptá se:
„Chlapec, kde je tvůj dům?“
Usmívám se. „Můj dům? Třebaže
bydlím v Berlině, můj dům je zde.
V Karlových Varech.“


Berlín-Biesdorf-Jih
06.02.2024



Freie Übersetzung ins Deutsche

Erneut bin ich in Karlsbad.
Erneut sehe ich den Sonnenuntergang
und erneut höre ich, wie der kalte Wind
den Flieder küsst.
Erneut höre ich die Quellen.
Sie fließen. Sie spielen.

Eine müde Taube sitzt auf dem Baum.
Und weint. Und weint. Und weint.
Während die Weide im Winde schläft.
Im Himmel tanzen Sterne wie Quecksilber.

Höre ich wie der Wind sagt:
„Junge, wo ist dein Zuhause?“
Ich lächle. „Mein Zuhause? Obwohl
ich in Berlin lebe, ist mein Zuhause hier.
In Karlsbad.“